Fauna Českého lesa

je spíše chudého rázu, který odráží celkovou absenci zajímavější geomorfologie, jako jsou např. vápencové krasové jevy či stanovišť typu otevřených hadcových stepí. I tak zůstává zhodnocení místní druhové bohatosti složité. Z živočišného hlediska jde o jedno z nejméně prozkoumaných území Česka. Mezery v povědomí o zvířecích obyvatelích oblasti nejsou jen důsledek neblahé historie spojené s uzavřením hranic během bouřlivých poválečných let. Český les stál vždy poněkud stranou civilizačního zájmu. Tyto okolnosti nicméně zachovaly území pro život řady zajímavých živočichů, i těch, které se na zbytku území Česka pohybují jen vzácně.

Mezi takové druhy patří zástupci bezobratlé fauny např. brouk rýhovník pralesní vyžadující věkově rozrůzněné nenarušené porosty s dostatkem tlející dřevní hmoty, či motýli jako hnědásek rozrazilový - druh vlhkých luk, jehož výskyt v Česku poznamenala vlna masového odvodňování krajiny a zalesňování. Ze vzácných motýlů je třeba vyzdvihnout též populaci modráska hořcového na Hvožďanské louce a perleťovce severního v NPP Na požárech. Novým druhem pro CHKO Český les a  zároveň prvním nálezem pro Čechy je hnědásek podunajský. Místní lesy ukrývají hojnost vysoké zvěře - jelenů evropských, nepůvodních daňků evropských a taktéž nepůvodní jeleny sika. Tento dostatek vysoké zvěře, a zvěře srnčí, přilákaly do Českého lesa také dva zástupce velkých šelem - vlka a rysa ostrovida. K rysovi se v posledních letech připojila i další kočkovitá šelma, skrytě žijící kočka divoká. Významným druhem, kterého potkáme v Českém lese zřídka, ale jehož činnost je patrná po celém území je bobr evropský. Ten v Českém lese udržuje početnou stabilní populaci.