Český les se vyznačuje nikterak vysokou hustotou zalidnění. Uvnitř chráněné krajinné oblasti nenajdeme žádné města. Lidská sídla v oblasti dělíme do dvou skupin - sídla zaniklá, tj. pozůstatky vesnic zaniklých během poválečného odsunu německy mluvícího obyvatelstva, a sídla současná - osamocené usedlosti a vesnice. Zaniklá sídla pomalu pohlcuje okolní příroda, nicméně ruiny staveb poskytují útočiště třeba plchovi velkému či nocoviště a zimoviště letounům. Kamenné zdi a haldy během léta lákají plazy - ještěrku živorodou, užovku obojkovou a v teplejších částech i užovku hladkou. Odhalené staré jímky a žumpy v zaniklých sídlech nadto slouží jako místa k rozmnožování ropuše obecné. Také požární nádrže, odvodňovací kanály a jímky bývalých rot pohraniční stráže dnes dnes obývá ropucha obecná a skokan hnědý - naši nejběžnější obojživelníci. Mezi obyvateli těchto člověkem vytvořených biotopů ovšem najdeme i čolky - čolka obecného a čolka horského. Živo je i na současných sídlech. Zahrady domů jsou cílem návštěv lišky obecné, lasice hranostaje a srnce obecného. Na půdy domů se během podzimu stahuje plch velký.