Pojem „Dřeviny rostoucí mimo les“ zahrnuje stromy a keře, jejich skupiny či liniové prvky, které rostou na nelesních pozemcích, tedy těch, které v katastru nemovitostí nemají uveden druh pozemku „lesní pozemek“. Pojem Dřevina rostoucí mimo les upravuje § 3, odst. 1, písm. i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění (dále jen zákon).

Dřeviny rostoucí mimo les (dále jen dřeviny) jsou chráněny dle § 7 zákona. Zvláštní statut ochrany přísluší památným stromům.

Kácení dřevin upravuje § 8 zákona. Ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, není-li zákonem stanoveno jinak. Povolení ke kácení dřevin (§ 8, odst. 1) vydané orgánem ochrany přírody má formu správního rozhodnutí podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád ve znění pozdějších předpisů.

Náhradní výsadba představuje možnost jak kompenzovat (byť třeba jen zčásti) provedené kácení. Náhradní výsadbu upravuje § 9 zákona. Lze ji uložit pouze jako součást rozhodnutí o povolení kácení dřevin, nikoliv dodatečně. Náhradní výsadbu nelze ukládat při kácení na oznámení.

Odvody jako další možnost kompenzace ekologické újmy vzniklé kácením (§ 9, odst. 3 zákona) jsou dosud nenaplněným ustanovením zákona. Důvodem je neexistence zvláštního zákona, který by stanovil výši odvodů, podmínky pro jejich ukládání i případné prominutí.

Další podrobnosti, zejména velikost dřevin, pro které není třeba povolení ke kácení dřevin, stanoví prováděcí předpis – vyhláška Ministerstva životního prostředí České republiky č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, v platném znění (dále jen vyhláška).

Metodické materiály Ministerrstva životního prostředí týkající se ochrany dřevin a povolování kácení jsou dostupné ve Věstníku MŽP.

Posuzování (hodnocení stavu) dřevin

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) zpracovává v oblasti ochrany dřevin odborná stanoviska sloužící orgánům státní správy zejména při rozhodování o žádostech o povolování kácení dřevin, vyhlašování a rušení ochrany památných stromů. Odborná stanoviska zpracovává AOPK ČR bezúplatně pro orgány ochrany přírody.

U zvlášť závažných případů může být AOPK ČR ustanovena znaleckým ústavem pro vypracování znaleckého posudku, a to usnesením správního orgánu o zpracování znaleckého posudku, popř. na základě žádosti jiného subjektu. AOPK ČR je z rozhodnutí ministra spravedlnosti znaleckým ústavem oprávněným také ke zpracování znaleckých posudků v oblasti dřevin rostoucích mimo les. Zpracování znaleckých posudků je ve všech případech zpoplatněno.

Alej na Padrtích v CHKO Brdy.
Alej na Padrtích v CHKO Brdy, foto: Běla Komancová.

 

Metoda WLA (Wind Load Analysis)

V rámci biomechanické a bezpečnostní analýzy stromu je v některých případech přínosné využít metodu WLA (Wind Load Analysis). Pomocí této metody lze vypočítat síly, které budou působit na strom v případě vichřice (větru o rychlosti 32 m.s-1) a zjistit, zda je strom tento nápor schopen vydržet s ohledem na dimenzi jeho kmene, případně vybrané typy defektů. Analyzována je výhradně odolnost stromu jako celku (tedy nikoli jeho částí) proti zlomu či ukroucení (torzi). Odolnost proti vývratu není uvažována. V případě, že se stabilita ukáže jako nedostatečná, je k dispozici návrh možnosti stabilizačního řezu. Metodu WLA lze použít pouze na stromy rostoucí solitérně, případně mimo souvislé porosty. Nelze ji využít pro vícekmeny (v tomto případě nelze spolehlivě zjistit část větrné zátěže působící na jednotlivé kmeny) a stromy se sekundární korunou.

Aplikace WLA

Oceňování dřevin

Oceňování dřevin rostoucích mimo les je aktuálním tématem zejména ve vazbě na zákon o ochraně přírody a krajiny a to:

  • v návaznosti na § 9 odst. 1 zmíněného zákona, kdy ocenění dřevin slouží k výpočtu kompenzace ekologické újmy za jejich pokácení,
  • v návaznosti na § 86 odst. 2 zmíněného zákona, kdy ocenění dřevin slouží k výpočtu vzniklé újmy při jejich poškození.

K výše popsanému účelu slouží metodika AOPK ČR Oceňování dřevin rostoucích mimo les, která je založena na výpočtu možné kompenzace odstraňovaných dřevin formou výsadby nových jedinců (nákladovým způsobem) a to v časovém rámci pěti let. Zavedením tohoto časového rámce se metodický postup liší od čistě nákladových oceňovacích postupů. Je vycházeno z předpokladu, že především u stromů je nelogické počítat s kompenzací jejich odstranění v časovém rámci odpovídajícím jejich skutečnému věku, protože tento čas ve značném množství případů přesahuje délku jedné lidské generace. Vyčíslení pouze hodnoty nahrazované dřeviny by v podstatě legalizovalo znehodnocení životního prostředí pro stávající generaci obyvatel bez odpovídající kompenzace.

Metodika také umožňuje ocenění zapojených smíšených porostů dřevin včetně stanovení kompenzačních opatření v případě jejich poškození či odstranění. Metodiku ale nelze použít k výpočtu tržní ceny dřevin (majetkové ocenení).

Na základě této metodiky byla zpracována internetová kalkulačka umožňující snadný výpočet celospolečenské hodnoty jednotlivých dřevin nebo porostů dřevin, resp. ekologické újmy vzniklé jejich pokácením nebo poškozením a k následnému výpočtu kompenzačních opatření. Internetová kalkulačka je k dispozici zdarma jako webová aplikace.

Kalkulačka oceňování dřevin